Poprvé s rozhraním PluX22 v provedení Najbrt.
Jemně propracovaný model s mnoha samostatně připojitelnými zásuvnými díly.
V provozu před osobními a nákladními vlaky až do německých a rakouských pohraničních stanic.
S přiloženými obtisky (loga PKP ICC).
Délka přes nárazníky 190 mm
Dieselová lokomotiva 749 257 byla přestavěna z původní řady T 478.2 (z roku 1988: 752). Pochází z dodávkové řady 82 motorů bez vlakového vytápění pro provoz nákladních vlaků. V 90. letech byla lokomotiva dovybavena elektrickým topením a přejmenována na řadu 749. Tato úprava byla vyvolána hospodárnějším využíváním Bardotek před krátkými vlaky. Lokomotiva dostala také atraktivní šumperské barevné provedení, které bylo aplikováno na více lokomotiv v různých barevných kombinacích. Tato lokomotiva byla používána jak pro osobní, tak pro nákladní vlaky v ČR.
Dieselová lokomotiva 749 257 byla přestavěna z původní řady T 478.2 (z roku 1988: 752). Pochází z dodávkové řady 82 motorů bez vlakového vytápění pro provoz nákladních vlaků. V 90. letech byla lokomotiva dovybavena elektrickým topením a přejmenována na řadu 749. Tuto úpravu vyvolalo hospodárnější využití Bardotek před krátkými vlaky. Lokomotiva dostala také atraktivní šumperské barevné provedení, které bylo aplikováno na více lokomotiv v různých barevných kombinacích. Tato lokomotiva byla používána jak pro osobní, tak pro nákladní vlaky v ČR.
Bývalé Československé státní dráhy (ČSD) v 70. letech velmi potřebovaly výkonné dieselové nákladní vlakové lokomotivy pro středně těžké posunovací a traťové služby. Pro tento účel byla lehčí varianta T 466.2 odvozena od průmyslové lokomotivy typu T 448. Od roku 1977 ji vyráběla ČKD v Praze v devíti konstrukčních sériích (v každém případě s malými rozdíly) po 494 kusech a byla provozována u ČSD do roku 1986.
V roce 1998 došlo ke změně sériového označení T 466.2 na 742. Řada lokomotiv slouží v nákladní dopravě pro ČD Cargo na českých kolejích dodnes.
Řada 751 je dieselelektrická univerzální lokomotiva. V letech 1966 až 1971 bylo v továrně ČKD v Praze postaveno pro ČSD 230 lokomotiv. Lokomotiva dosahovala maximální rychlosti 100 km/h. Šestiválcový motor s turbodmychadlem produkoval 1500 koní.
Jejich pracovní záběr sahal od mezinárodních rychlíků přes osobní vlaky a těžké nákladní vlaky až po „sběrače“ (posunovací vlaky). Vyskytovaly se také v pohraničních stanicích sousedních zemí. Velké výčnělky pod předními okny jí rychle vysloužily přezdívku „Bardotka“, volně příbuznou Brigitte Bardot, francouzské herečce.
Za účelem náhrady zastaralých motorových vozů řady M 152.0 zakoupily České státní dráhy nové dieselové motorové vozy typu RegioShuttle 1 od společnosti Stadler. Klimatizované nízkopodlažní vozy nastavují od roku 2012 nová měřítka v české regionální dopravě. Dva vznětové motory o výkonu 265 kW zrychlí vůz na maximální rychlost až 120 km/h.
Původní provedení se zástěrkami, obložením a litým kovovým logem na boku.
Krátká kabina strojvedoucího
S individuálně přepínatelným předním nebo zadním světlem, osvětlením kabiny strojvedoucího a osvětlením strojovny v digitálním režimu.
Vhodná lokomotiva pro TEE "Saphir", Art. č. 74012
Třída 218 formovala v posledních pěti desetiletích image německých spolkových drah a Deutsche Bahn jako žádná jiná dieselová lokomotiva před ní. Od roku 1971 bylo do provozu nasazeno celkem 398 lokomotiv řady 398, které táhly osobní i nákladní vlaky. Dosahovaly maximální rychlosti 140 km/h s výkonem 1 840 kW.
Třída 218 v průběhu let zahrnovala několik barevných variací. První 218 byly dodány v karmínovém barevném provedení typickém pro dieselové lokomotivy.
Dieselová lokomotiva řady 115 Deutsche Reichsbahn.
Jemně detailní model s oddělováním. řídítka.
Přepínatelné přední/koncové světlo s DIP spínačem.
S doprovodnou leptanou sadou štítků.
Takzvané „Taucherbrille“ (Potápěčské brýle) nebo „Brillenschlange“ (Brýlatá kobra) byly vyvinuty a vyrobeny v ČKD v Praze. Řada T 478.3 (od roku 1988 řada 753) byla ČSD dodávána od roku 1970 a tyto lokomotivy řady 408 se staly známým na neelektrizovaných hlavních tratích. Z důvodu nedostatku lokomotiv s elektrickým vyhříváním vlaku bylo od roku 1991 dovybaveno přes 100 těchto motorů. Lokomotivy Reko dostaly nové třídní označení 750, přičemž výrobní číslo zůstalo stejné.
